Právě znalost základních druhů svařování je základem skutečně kvalitního spoje. Dnes si v různých typech svařování uděláme pořádek. Nejprve je potřeba rozdělit plamenové a obloukové svařování. Ty se dále dělí na další specializované druhy svařování.
Možná jej znáte pod pojmem autogenní svařování. Jde o původní pojmenování historicky starší metody svařování, která však má mezi svářeči stále své místo. Je ale pravdou, že plamenové svařování v dnešní době překonávají některé modernější postupy. V případě plamenového svařování dochází ke spojování materiálu během spalování hořlavého plynu ve směsi s kyslíkem či případně se vzduchem. Použití konkrétních plynu se liší v závislosti na svařovaném kovu. Plamenové svařování má i v dnešní době své místo v opravárenství nebo například při instalatérských pracích.
Další hojně rozšířenou metodou je obloukové svařování, které využívá hoření elektrického oblouku. Princip obloukového svařování je lidstvu znám už od konce 19. století. Pro svou všestrannost, dostupnost a kvalitu svaru jde o nejrozšířenější způsob svařování. Také proto obloukové svařování musíme rozdělit do několika dalších druhů.
Jedná se o nejstarší metodu obloukového svařování, kterou také označujeme jako MMA. Při MMA svařování dochází k hoření oblouku mezi materiálem a obalenou elektrodou. Jde o druh svařování, které je především díky snadné dostupnosti svařovacích materiálu hojně rozšířené. Vyžaduje však určitou zručnost svářeče. Výsledkem je ale skutečně kvalitní a odolný svar.
Opět jde o velmi rozšířený druh obloukového svařování. Pod touto zkratkou se ukrývá několik druhů svařování v ochranné atmosféře. Ochranný plyn zabraňuje kontaktu se vzdušným kyslíkem. Přídavným materiálem je zde drát, který se plynule odvíjí a elektrický oblouk jej taví. Jednotlivé druhy svařování v ochranné atmosféře můžeme dále rozdělit. Pod pojmem MIG se ukrývá metoda svařování v inertním plynu. Například argon nebo helium. MAG pak označuje způsob svařování v aktivním plynu. Zde může jít o oxid uhličitý nebo kyslík. S touto metodou svařování se setkáme především v průmyslu, například při výrobě automobilů, nádrží nebo lodí. Zatímco metodou MIG svářeči pojí především kovy jako hliník, hořčík nebo měď, MAG je vhodnější kupříkladu při svařování oceli.